Heart4kidsadvocacyforum's Blog

Středa – 17. den: A budu bydlet v domě Páně  (bezpečnost)

“Přebývat v domě Páně” má pro mě dvojí poselství.  První dům, který vidím, je odkaz na náš původní domov, ze kterého jsme vzešli z vědomí a snů našeho “Stvořitele”.  Onoho posvátného prostoru, který nemá začátek ani konec, ale je a působí v říši věčnosti.  Neexistuje žádný lineární časový rámec a my přicházíme a odcházíme s každou iterací toho, co je domovem naší věčné duše a podstaty duše.  To je pro vás tak zřejmé, když pracujete s malými dětmi. 

Dětství je věkem vývoje, kdy podstata jejich bytí je tak nespoutaná a syrová.  Vidí svět a zapojují se do světa ze své autentické božské identity.  Zcela jistě jsou ještě spojeni se “zdrojem”, ze kterého pocházejí.  Jsou si vědomy a mají smysl, a pro některé děti je to “vzpomínka” na jejich nebeský domov.  Přál bych si mít tu vzpomínku, ale mám ten pocit od dětství a udržel jsem si ho.  Tento “Nebeský domov” obsahuje tolik lásky a soucitu k našemu lidství a dohlíží na to, aby o každého z nás bylo postaráno podle naší božské identity a účelu. 

Druhým domem je naše fyzické tělo, ve kterém sídlí naše “duše”, když na sebe vezmeme fyzickou podobu.  Je to spousta práce a záměru pečovat s oddaností o toto tělo, které je domovem našich duší.  Je náchylný k mnoha negativním vlivům, které ovlivňují nejen naši tělesnost, ale také podstatu naší duše.  Musíme být zodpovědní za udržování a vývoj našich fyzických těl a za náš duchovní vývoj.  My a pouze my jsme zodpovědní za svůj růst a vývoj na této pozemské úrovni. Tento dar života, který nám poskytuje jak pozemský příbytek, tak nebeské bezpečné útočiště, když přecházíme z této říše do další. 

S jakým skvělým pocitem bezpečí můžeme žít a cestovat z jedné dimenze do druhé.  Jsme tak požehnáni, že jsme byli obdarováni tímto životem a poznáním, že je toho ještě více, co se můžeme naučit, a ještě více nás můžeme dát.